Ukázky z knihy
............................
2 9 . K O Z O J E D Y .
Nejstarší dějiny této vsi jsou zahaleny rouškou věčně neproniknutelnou. Klášter sv. Jiří na hradě Pražském držel ode dávna vsi Bohy, Bujesily a Liblín. Poněvadž Kozojedy leží v tomto okrsku, zdá se, že také témuž klášteru náležely; ale v listinách téhož kláštera z let 1228 a 1233 již se nejmenují.
Dostaly se krátce předtím pánům Hroznátovcům, kteří je k hradu Krašovu připojili (viz Krašov). První zpráva o Kozojedech pochází z roku 1352, kdy připomíná se tu farní kostel.Té doby byly již Kozojedy vsí trhovou.
Při obléhání hradů Krašova a Libštejna v letech 1425 a 1430 byla ves popálena, ale přes to roku 1435 bydlil tu farář.Trhová výsada za války husitské osadníkům shořela.Na prosbu Jiříka Bezdružického z Kolovrat, poněvadž staré obdarování osadníkům shořelo, vysadil král Vladislav roku 1514 městečku Kozojedům trh téhodní na každou středu, aby jako jiná městečka trhů požívaly. Mimo to udělil městečku erb neboli pečeť, totiž červeného raka v modrém poli a nad ním bílou rybu parmu.Jetřich z Kolovrat prodal roku 1529 zámek Krašov s příslušenstvím a městečko Kozojedy s podacím kostelním, mlýnem u Bořku, na kterém Žaloudek sedí, Mikuláši Svitákoviz Landštejna za 3250 kop.
Sviták byl dlužen 100 kop Mikuláši Hysrlovi z Chodův, proto dán věřiteli komorník, aby uvázal se v městečko Kozojedy s kostelním podacím a lesy.
V Kozojedech bývaly hlučné trhy. Rakovničtí žádali roku 1565 purkmistra, aby pro dobrou vůli udržoval starobylý pořádek a nedovolil před trhem po domech vlnu prodávati.Vilém Sviták zastavil Kozojedy Jiříkovi Chotkovi z Chockova, proto tento v letech 1567 – 1574 v Kozojedech se psal.Ale právo patronátní zůstalo Svitákovi. Zástava do desk zemských vložena nebyla. Po výplatě (asi roku 1574) podržel Chotek jeden statek, o němž jest zmínka na svém místě.
Roku 1588 prodal Vilém zámek Krašov s příslušenstvím a městečko Kozojedy s mlýnem Žaloudkovským Ferdinandovi Renšperkovi z Držkovic. Z poddanství byli vyňati Jan Kaura, Havel Tkadlec, Anna Kubíková a Ludmila Pikatá z Kozojed.
Roku 1596 koupil panství krašovské Jeroným starší Hrobčický na Manětíně. V trhové smlouvě uvedeno jest městečko Kozojedy s kostelním podacím, popravou, krčmou výsadní a mlýnem Žaloudkovským s šenkem svobodným.
Po Jeronýmovi ujal roku 1603 Krašov a Kozojedy syn Karel Vratislav, jehož bratři Zdislav a Jan Vilém tu do roku
1615 vládli.Za vlády pánů Hrobčických několik poddaných opustilo statky a zběhli. Jest proto nepochybné, že byli od vrchnosti
robotami a platy přetíženi.Hrobčičtí prodali roku 1615 panství krašovské paní Heleně Regině z Příchovic. Ve smlouvě jmenuje se městečko Kozojedy s farou, lázeň, masné krámy, dům šenkovní a mlýn s krčmou výsadní.
Helena postoupila roku 1617 panství krašovské a městečko Kozojedy s masným krámem nově vystavěným svému manželi Petru Jiřímu z Příchovic, který roku 1631 prodal je Janu Davidovi Borňovi ze Lhoty.Po Borňovi koupil roku 1649 Krašov s příslušenstvím
František Miseroni z Lisonu. V zápise uvádí se městečko Kozojedy s masným krámem vše dokonce pusté a spálené.
O vojenských nájezdech a loupežích za války třicetileté psali jsme při Krašově.Roku 1651 byli v Kozojedech toliko 22 obyvatelé. Z popisu vyčetli jsme, že byly 22 statky spáleny.
1. Statek Tomšovský. 1613 Jiřík Maňas, 1625 koupil jej Matouš Tomš, 1629 prodal Janu Křikavovi za 140 kop. 1652 koupil pustinu Jan Zábranský. Postavil nové stavení, jeho syn Václav, zvaný Tomš, postoupil 1695 živnost synu Matějovi. Na
statku jest zádušní kráva.
2. Václav Dobrovský zemřel 1611. Koupil Šimon Balšan. Za války dům spálen. 1653 pustina Víta Pekaře. 1680 ujala ji vrchnost a zřídila tu školu. Náboženský fond prodal 1785 starou školu Matěji Plačkovi za 63 zlaté.
3. Jan Chlup zemřel 1610. Živnost s 11/2 lánem ujala dcera Dorota, 1611 bratr Václav. 1652 pustina. 1680 koupil ji Ondřej Přibil z Rakolusk. Jsou tu 2 krávy zádušní.
4. Kaurovský. Václav Třimský prodal 1609 s 2 lány Matěji Štilpovi. 1616 koupil Jiřík Košťál, 1620 Vít Tomšů, 1621 pustina. 1684 koupil ji Michal Vajs, 1689 Jan Koštál.
5. Karlovský. 1605 Jiřík Kapoun, 162g Bárta Sládek, 1655 pustina Mikuláše Karla. Opat postavil stavení a 1684 prodal je
Karlu Přibilovi z Rakolusk.
6. Václav Mach prodal 1608 statek Davidu Rejtarovi, který 1616 zemřel. Koupil Jiřík Šuptich. 1652 ujal spáleniště Ma-
těj Petržilka. 1684 koupil stavení na spadnutí Jiřík Valenta z Boh. 2 zádušní krávy.
7. Kotorovský. 1653 koupil pustinu Karel Říha, jinak Kotora, 1684 Ondřej Kotora. Jedna kráva zádušní.
8. Tkalcovský. 1598 ujal Jiřík Kotora od vrchnostisměnou za statek ve vsi Bořku, kde dvůr panský postaven.1624
Martin Vodička. 1630 pustina, na které 1652 Valentin Vodička chalupu postavil. 1684 koupil Jan Šmídpetr z Kaceřova. Zá-
dušní kráva.
9. 1610 Jan Bech 1620 zeť Václav Krkaněk, 1653 Jakub Bech, 1684 syn Jakub Bech.
10. Ondřej Kovář prodal 1599 Janu Leblovi. Ten zběhl.Vrchnost postoupila živnost Pavlu Žaloudkovi neboli Holému, od něhož 1610 koupil Tomáš Žaloudek, 1617 Matěj Žaloudek. 1620 pustina, na které 1653 Eliáš Žaloudek chalupu postavil. Zběhl, ale zase sevrátil. 1684 Havel Janeček z Hodyně.
11.Šimon, mlynář, prodal 1605 Bartoloměji Šturtovi. 1620 pustina, kterou ujal Martin Kocal z Mostišťě. 1653 Jan Franěk
postavil chalupu. Zádušní kráva.
12. Chalupa Jiříka Chotka. 1620 pustina, kterou vrchnost postoupila Řehoři Buchtelíkovi. 1680 opat postavil chalupu a prodal ji Havlovi Velkému, tkalci.
13. Jakub Žaloudek 1621 prodal živnost Bártovi Sládkovi z Modřejovic. 1628 Jan Hrubeš, 1653 spáleniště Ludvíka Žaloudka, který chalupu postavil. 1684 syn Jíra Žaloudek, Zádušní kráva.
14. Bezděkův. 1608 Mikuláš Bezděk prodal Pavlovi Kováři, 1623 Ondřej Rener, kovář. 1630 spáleniště. 1684 chalupa Havla Moravce. 2 zádušní krávy.
15. Špindlerův. 1605 Jan Šibrle prodal Pavlovi Holému, 1626 Pavel Labora, jinak Navrátil. 1653 pustina Jana Janského,
1084 chalupa Bárty Velkého, tkadlce, který ji 1687 postoupil směnou Jakubovi Štáralovi.
16. Rychta Jiříka Branského. 1633 koupil ji Viktor Martinec. Spáleniště. Opat postavil tu krčmu, na které 1684 usazen
Matěj Volín z Hromnic.
17.1595 koupil starou rychtu Jan Štilp, po něm syn Matěj. 1653 pustina. 1684 koupil chalupu Havel Kučera.
18. Adamovský. 1653 koupil Jiřík Kryštof, 1684 Jan Graf; 1686 Jan Kotas z Dolního Březí. Zádušní kráva.
19. Bláhovský. 1613 Matěj Chramosta, 1611 Bartoloměj Unfrýd. 1653 koupil spáleniště Matěj Černý. 1684 nastoupil
Jakub Staral neboli Mysliveček, který 1687 postoupil chalupu směnou Bártovi Velkému. Zádušní kráva.
20. 1621 Volf, tesař, 1627 zeť Petr Volf, 1653 pustina, na které Jiřík Přibík stavení postavil. 1684 vdova Alžběta. 2 zá-
dušní krávy.
.................
4 0 . V Š E H R D Y .
Všehrdy slušely prvotně k statkům komorním. Král Přemysl I. daroval je v letech 1200–1210 klášteru plaskému, který však brzy poté (kolem roku 1220) směnil je s králem za ves Hodyni, ale roku 1229 koupil je zase za 40 hřiven. K trhu tomuto dal svolení Přemyslův syn Václav I., který již roku 1228 byl korunován na krále českého.V popise statků klášterních z roku 1250 jmenuje se ves Všehrdy s kostelem.
Klášter vysadil roku 1369 ves Všehrdy právem purkrechtním Martinovi Zubakovi z Kralovic, jemuž daroval rychtu svobodnou s jedním lánem a krčmu výsadní.Při vsi byly ještě dva svobodné dvory. Jeden z nich drželi Zdata a Sobiš, kteří roku 1240 jako svědci se připomínají.
Po nich drželi jej Jiřík a Mstita, roku 1318 ve při mezi Buškem z Krašova a Markvartem z Řebříka připomenutí.Ješek ze Všehrd prodal roku 1387 tento dvůr klášteru plaskému.Druhý dvůr držel Markvart z Řebříka roku 1318 připomenutý. Po něm zůstali synové Habart a Markvart, kteří roku 1358 také Dolany drželi.
Markvart prodal jej kolem roku 1380 Janovi Vanišovi, purkrabí na Krašově a ten zase Ctiborovi ze Švamberka na Kaceřově za 55 kop. Ctibor nedal toto zboží ani vložiti v desky zemské a již roku 1383 se svolením syna svého Beneše postoupil je darem klášteru plaskému za spásu duše své.Klášter osadil oba dvory lidmi kmetcími. Dle počtu lánů lze s určitostí souditi, že ve vsi bylo 12 osedlých.
Císař Zikmund nemaje peněz na vedení války proti podobojím, zcizil většinu statků duchovních. Roku 1420 zapsal Hanušovi a Bedřichovi, bratřím z Kolovrat, tvrz a ves Kralovice, Kaceřov, Všehrdy a 14 jiných vsí ve 2.035 kopách. Roku 1425 připsal jim na zástavu 1.500 kop s podmínkou, aby postavili 200 koní a polem leželi v poslušenství hejtmana plzeňského (viz Kaceřov).
Přes tuto zástavu právo patronátní ponecháno klášteru, neboť opatové v letech 1423, 1430 a 1433 do Všehrd faráře podávali.
Bedřich z Kolovrat zemřel roku 1432. Pozůstalí synové Jindřich a Beneš porovnali se se strýcem Hanušem tak, že tento vzal si ke Krašovu polovici Kralovic, vsi Všehrdy, Hubenov, Brodeslavy, Újezdec, Bílov, dvůr Olšany s rybníkem a díl Potvorova. Za války husitské byly tři statky spáleny. Dědiny od nich dávány sedlákům v nájem.
Hanuš zemřel na Krašově roku 1450. Po něm dědil syn Hanuš II., jemuž král Jiří roku 1463 potvrdil tento díl do života ve 2475 kopách.Hanuš vstoupil roku 1467 do stavu duchovního a již za dvě léta stal se administrátorem arcibiskupství pražského.
Roku 1480 dal Hanuš se synem svým Albrechtem dobrou vůli opatovi Adamovi, kterou vrátil mu jmenované vsi za výplatu 1600 kop.
Nedlouho zůstaly Všehrdy při klášteře. Opat Linhart vypůjčil se 500 kop od Jana Ješka ze Strojetic a Petra z Brodce, za kterýžto dluh postoupil jim roku 1521 vsi Všehrdy a Černíkovice s podmínkou, že obě vsi budou klášteru vráceny, zaplatí-li opat dlužní peníz a dá-li rok napřed věděti.
Mikuláš Sviták toužil obě vsi připojiti k hradu Krašovu, proto vyjednával s opatem o jejich postoupení. Opat Bohuslav vypověděl Strojetickému i Brodeckému smlouvu a Sviták vyplativ roku 1534 věřitelům 500 kop, obě vsi ujal a ke Krašovu připojil.
Mikuláš postoupil hrad Krašov s vesnicemi bratru svému Vilémovi, který roku 1543 zemřel. Nad nezletilým synem Vilémemu stanovená poručnicí pozůstalá vdova Kateřina a přidělen jí její otec Jan Mladota ze Solopysk.Od roku 1539 držel Kaceřov s okolními vesnicemi mocný pan Florian Gryspek, který všecky zástavy kláštera plaského získati toužil. Král Ferdinand povolil mu r. 1543, aby všecky vsi, na které kdysi Kolovratové měli listy, buď vyplatil, buď se jich dosoudil a až jich dosáhne, bude je dědičně držeti, dokud celé Kaceřovsko splaceno nebude.
Když Kateřina ze Solopysk Všehrd a Černíkovic vydati nechtěla, nařídil král prokurátorovi Petru Chotkovi, aby pohnal Kateřinu před komorní soud a práva královská na obě vsi co nejsvědomitěji vyšetřil, ježto z hodných příčin na komoru královskou připadnouti mají a král je vyplatiti chce.
Hodnou příčinou rozuměti jest Gryspeka, který na obě vsi čekal.Prokurátor Chotek nevyčkav soudního nálezu, zabral obě
vsi a je ke komornímu panství Křivoklátu připojil. Již roku 1545 hlásil křivoklátský hejtman Zikmund z Gerštofu králov-
ské komoře, že Jan Plzák, sedlák ve Všehrdech, mnoho dluhů nadělal a gruntu jeho pro dluhy nikdo nechce; žádá o povo-
lení, by Plzáka odstaviti mohl. Zároveň předložil žádost pana Mladoty ze Solopysk, aby mu komora dovolila pro sirotky
po nebožci Svitákovi sdělati nějaký vor dříví v lesích všehrdských.
Kateřina ze Solopysk vidouc, že Všehrdy i Černíkovice jsou ztraceny, vrátila je právně klášteru a opat vydal jí v náhra-
du ves Brodeslavy.
Gryspek vyplativ klášteru 500 kop, ujal hned obě vsi a připojil je roku 1545 ke Kaceřovu.V urbáři téhož panství z roku 1558 čteme: Lidé osedlí ve Všehrdech slovou :
Jan, rychtář, Šimon Carda, Manda Vávrová, Jan Švík, Jíra Holub, Jan Hana, Erhart Vaněk, Jan Jakubovic, Jan Čech.Jan, rychtář, sedí na rychtě výsadní, k ní má lán dědiny svobodné a z něho nic neplatí, než toliko rychtářství spravovati povinen jest.
Suma lánů 131.Platí vespolek úroku Svatojirského 10 kop 3 groše, Svatohavelského tolikéž, za roboty o sv. Janě 4 kopy 24 groše, žita, ječmene a ovsa po 8 stryších l věrteli, slepic 37, vajec 5 kop 30, hus úročních o sv. Havle 16.Ve vsi jest podací kostelní.Jíra Holub platí z dvořiště 40 grošů, ze tří dolíků luk 23 groše; Šimon Carda ze dvou luk 11 grošů, Vávrová z kusu louky 3 groše, Jan Švík z luk l kopu. (Jsou to dědiny od pus-tých statků).
Lesů u Všehrd jest za dobré půl míle na dél, zšíří za tři i čtyři hony. Lesy slovou Květoně, Simoráz, Luh, Stradyněk a Pátečnice. Je opatruje Jira Holub ze Všehrd společně s Tůmou z Černíkovic.
Po smrti Floriana Gryspeka roku 1588 byly Všehrdy připojeny k Sechuticům, které držel syn Karel a po smrti tohoto roku 1610 připadly synu Václavovi. Po odsouzení Gryspeků roku 1623 vráceny zase klášteru plaskému.Poddaní nepřijali novou vrchnost vlídně; sám rychtář Vondráček zběhl z gruntu, k němuž náležela krčma výsadní.
Za války třicetileté bylo 6 statků spáleno. Zůstali jen 3 osedlí. Roku 1651 bylo již 5 statků obydlených, v nichž žilo 16 obyvatelů.
1. Statek Šlikovský roku 1623 prodala Dorota Štoprová mlynáři Pavlovi za 150 kop. Tento zemřel 1670. Statek s 11lánem a mlýnec pustý se třemi čtvrtinami lánu ujal syn Václav Šlik, který sestře Marketě, vdané za Matěje Cukra, mlyná-
ře pod Kožlany, dá vejbyt 2 krávy a 10 kop.
2. Čechovský. Po smrti Jana Čecha roku 1604 ujal syn Petr. 1632 koupil Jan Kristl, jinak Čech, z Hodyně; Šimon Žákavec ze Dřevce přiženil se 1655 ke Kateřině Čechové. Musí vyplatiti 83 kopy Jakubu Čechovi na studie. 1668 ujal
Václav Frundl ze Žebnice. Stará Čechová vymínila si dědiny na Borku, na Průhlavnici a v Mezihoří.
3. Holubů. Matěj Holub 1573 koupil rychtu od Jana Maříka za 150 kop. Jiří Holub, rychtář, odevzdal 1628 živnost nevěstě Anně, která někdy jeho syna Jana, krejčíře, měla za manžela a nyní vdala se za Jaroše Voborského. 1653 Vávra Holub. 1692 Ondřej Holub.
4. Tomáš Carda má chalupu s 1/2 lánem. 1665 zběhl, zanechav tu slepou ženu. Pustinu ujal Matouš Fakan z Horního
Březí. Carda vrátil se zase, ujal chalupu pustou, ale 1689 zběhl po druhé. Opat postoupil živnůstku Janu Čechovi, který měl
v nájmu lán panských polí na Pátečnici. Do Všehrd 2 zádušní krávy.
5. Vavřinec Chmelař 1623 prodal chalupu se 1/4 lánem Vítu Fišerovi, tento prodal ji 1630 Ondřeji, kováři. 1653 pus-
tina. 1687 ujal ji Václav Fakan a novou chalupu postavil. Do Všehrd zádušní kráva.
6. Radimovský. Matěj Radim 1622 zavraždil Řehoře Bundu z Lomničky, proto statek jeho propadl vrchnosti a opat
postoupil jej Pavlu Koláři. 1653 pustina. 1678 ujal pusté místo Vavřinec Král z Jarova. Opat dal mu dříví, aby chalupu postavil. Do Všehrd zádušní kráva. Král 1690 zběhl. Statek ujal Tomáš Graf.
7. Majerovský neb Šustrovský s krčmou. 1653 pustina. Opat postavil 1676 nové stavení a postoupil je s l lánem polí Michalu Špacovi, jinak Gutovi. Do Všehrd 2 zádušní krávy.
8. Vávrův. Jan Vondráček 1627 zběhl a nočně se vykradl. Opat postoupil odběžnou rychtu s krčmou výsadní Václavu Kau-
rovi z Bílova. 1653 spáleniště. 1682 ujal pustinu Šimon Špac, jinak Gut, a nové stavení postavil. Do Všehrd 2 zádušní krávy.
9. Pavel Šlik (č. 1) prodal 1625 mlýnec pod krčmou Vítu Cvrčkovi, který nové stavení postavil a roku 1631 prodal je Vavřinci Špalíkovi. 1653 pustina Pavla Šlika.
10. Obec prodala roku 1785 kovárnu Jiřímu Pechovi za 50 kop.
F i l i á l n í k o s t e l s v. P r o k o p a
připomíná se již roku 1250. Ve XIV. století stal se farním. Z farářů působili tu do roku 1358 Jan, 1358–1403 Václav, 1403 -1414 Ondřej, 1414 Petr ze Žebnice, 1415 až 1417 Zikmund, 417 –1420 Václav, 1420 –1423 Petr, 1423 až 1430 Mikuláš,
430 Jan, 1431 – 1433 Václav.
Za války husitské byl kostel pobořen a stal se filiálním o Kralovic. V letech 1580–1589 byl opraven a osadníci roku 1589 pořídili svým nákladem zvon od pražského zvonaře Brikcí z Cinperka.
Roku 1659 byl kostel přidělen pod duchovní správu faráře kozojedského. Opat Eugen Tytl v letech 1730–1732 opravil a rozšířil sešlý již kostel a zřídil kolem něho nový hřbitov. Z prvotní stavby gotické ponechán jen presbytář.
Tytl zamýšleje obnoviti dávno zaniklou faru, přidělil ke kostelu vsi Brodeslavy a Černíkovice. Jeho přičiněním dostalo
se ke kostelu 40 strychů polí, louka, kus lesa a 19 zádušních krav, z nichž vycházel úrok 4 kopy 26 grošů. Zatím byl kostel
ponechán pod správou faráře kozojedského, ale připsán k faře kralovické.Neobvyklé opatření toto trvá podnes, ježto k zamýšlené
obnově fary nikdy nedošlo.
V letech 1833–1847 byl v Kozojedech farářem oblíbený spisovatel Jan Jindřich Marek. Svými znamenitými kázáními
docílil toho, že Všehrdy staly se místem poutnickým. Po odchodu Markově z Kozojed utuchly slavnosti docela.
